Mozek zpracuje a zapamatuje si informace lépe jako příběh, než jako fakta.
To je fakt.
Příběh ale nerovná se slohovka, jak by se mohlo zdát při čtení příspěvků např. jistého typu copywriterek s nazrzlými vlasy.
Ne, storytelling vážně nevyžaduje blížit se počtem znaků formátu A4.
Je to zvláštní, ale fantazie reaguje nejlíp na náznak. O to přesvědčivější příběh si v hlavě vytvoří příjemce sdělení. (A udělá tak většinu práce za vás.)
Ukažme si to na příkladech headlinů pro hypotetického klienta, dejme tomu z auto-motive.
⚜
Příklad A (nejde o storytelling.) :
UŠETŘETE 40 % ZA MODEL XYZ – JEN DO KONCE ČERVNA.
Sdělení nutí mozek zapamatovat si číselný údaj, který se vznáší jakoby ve „vzduchoprázdnu“, a k tomu provést náročnou matematickou operaci. Tudy ne, přátelé.
⚜
Příklad B (storytelling) si dáme ve dvou verzích (že jste to vy):
MODEL XYZ ZA ZAMĚSTNANECKOU CENU.
TEĎ I PRO VÁS.
a
MODEL XYZ ZA CENU, KTERÁ PAMATUJE ROK 2007.
JEN DO KONCE ČERVNA.
⚜
Příběhy.
V prvním případě si asi představíte vysmáté zaměstnance, co nakupují auta za pakatel. Je tam emoce. Je tam exkluzivita. Cítíte tu výhodnost. Začíná vztah se značkou.
Co se týká druhé verze, jede samozřejmě na vlně retro. K minulosti má skoro každý dobrý vztah (v minulosti jsme byli mladší). Bonus: číslovka v textu, to funguje.
Storytelling.
Jednoduché.